Wolfgang Pauli
| Wolfgang Pauli | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Wolfgang Ernst Pauli |
| Narození | 25. dubna 1900 Vídeň |
| Úmrtí | 15. prosince 1958 (ve věku 58 let) Curych |
| Příčina úmrtí | rakovina slinivky |
| Místo pohřbení | Zollikon cemetery (47°20′10″ s. š., 8°34′55″ v. d.) |
| Alma mater | Gymnázium v Döblingu (do 1918) Mnichovská univerzita (1918–1921) |
| Povolání | teoretický fyzik, vysokoškolský učitel, chemik a fyzik |
| Zaměstnavatelé | Univerzita v Göttingenu (1921–1922) University of Copenhagen Niels Bohr Institute (1922–1923) Hamburská univerzita (1923–1928) Spolková vysoká technická škola v Curychu (1928–1940) Princetonská univerzita (1940–1946) Michiganská univerzita (1941) Purdueova univerzita (1942) Spolková vysoká technická škola v Curychu (1946–1958) |
| Ocenění | profesor (1926) Lorentzova medaile (1931) Nobelova cena za fyziku (1945) Franklinova medaile (1952) zahraniční člen Královské společnosti (1953) … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | matrikový katolík |
| Choť | Franziska Bertram (od 1934) Käthe Margarethe Deppner |
| Rodiče | Wolfgang Joseph Pauli[1] a Bertha Pauli |
| Příbuzní | Hertha Pauli (sourozenec) Friedrich Schütz (děd) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wolfgang Ernst Pauli (25. dubna 1900, Vídeň – 15. prosince 1958, Curych) byl rakouský fyzik (z většiny židovského původu), jeden z nejvýznamnějších teoretických fyziků první poloviny 20. století. Zkoumal teorii relativity a kvantovou mechaniku. V roce 1945 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku za formulaci tzv. Pauliho vylučovacího principu.[2]
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho otec Wolf Joseph Pascheles, lékař židovského původu, pocházel z Prahy. V r. 1899 odešel do Vídně, kde přednášel na lékařské fakultě. Konvertoval ke křesťanství a změnil si příjmení na Pauli. Oženil se s novinářkou Berthou Camillou Schützeovou, která měla rovněž židovské kořeny. Wolfgang Pauli se narodil roku 1900 a o šest let později se narodila sestra Hertha.
Wolfgang Pauli studoval na humanitním gymnáziu ve Vídni a později na univerzitě v Mnichově u Arnolda Sommerfelda. Od mládí byl nadaný na řešení matematických i fyzikálních úloh, zajímal se o teorii relativity. Pro Encyklopedii matematických věd měl v r. 1921 napsat o teorii relativity článek, ze kterého se nakonec stala monografie o 231 stranách a byla později několikrát vydána jako samostatná publikace. Jeho práci pochválil i Albert Einstein.[3]
Po studiích v Mnichově roku 1921 vyučoval fyziku v Göttingenu, a poté i v Kodani na pozvání Nielse Bohra. V letech 1923-28 vyučoval na univerzitě v Hamburku. Právě v této době se rodil nový obor kvantová fyzika, jehož se Pauli stal průkopníkem, když v roce 1925 zformuloval Pauliho vylučovací princip. Podle něj v jednom a témže stavu nemohou být 2 elektrony, které mají všechna kvantová čísla (n, l, m, s) stejná, resp. každý kvantový stav v atomu může být obsazen jen jedním elektronem.[3] V roce 1927 vysvětlil podstatu paramagnetizmu elektronového plynu v kovech.[4][3]
V roce 1927 spáchala sebevraždu jeho matka a otec se znovu oženil, což Wolfgang nesl těžce. V roce 1929 se oženil s berlínskou tanečnicí, avšak manželství vydrželo necelý rok. Osobní problémy se snažil řešit alkoholem, v letech 1932-1934 se léčil u psychologa Carla Gustava Junga. Napsal mu více než tisíc dopisů s podrobným popisem svých snů a pocitů. [3] [4] Jeho stav se zlepšil po svatbě s Franziskou Bertramovou, s níž žil od r. 1934 ve šťastném manželství až do své smrti. Děti neměli. [3]
V roce 1928 byl Pauli jmenován profesorem teoretické fyziky na Polytechnice v Curychu. Roku 1929 navrhl společně se svým bývalým spolužákem Wernerem Heisenbergem nový způsob popisu fyzikálních procesů, tzv. kvantovou teorii pole. Tato teorie spojuje kvantovou mechaniku s Einsteinovou speciální teorií relativity. Základní myšlenkou je, že všechny částice lze považovat za kvanta fyzikálních polí. Kvantová teorie pole je dnes základem celé fyziky elementárních částic.
V roce 1931 matematicky předpověděl existenci neutrina, když správně uhodl, že mizící energii při radioaktivním rozpadu beta odnáší nějaká neznámá částice. Tato částice musela být velmi lehká a elektricky neutrální a později ji pojmenoval Enrico Fermi jako neutrino. Fyzikové v její existenci nechtěli dlouho uvěřit. Neutrino s ostatní hmotou skoro nereaguje, a je tedy velmi těžké ho zachytit. Jeho existenci se podařilo potvrdit až v 50. letech.[4][3] Během svého působení v Curychu Pauli často přednášel v cizině, např. USA nebo SSSR.
Roku 1940 emigroval do USA, kde byl jmenován profesorem teoretické fyziky v Princetonu. Za svůj vylučovací princip získal roku 1945 Nobelovu cenu za fyziku. [2] Odmítl spolupráci na projektu Manhattan a v roce 1946 se vrátil do Curychu. Až do konce života se věnoval pedagogické práci, studoval dějiny a filozofii vědy. Spolupracoval při založení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Zemřel v roce 1958 na rakovinu slinivky.[3]
Mezi jeho nejznámější díla patří Teorie relativity (Relativitätstheorie-1920), Kvantová teorie (Quantentheorie-1926), monografie nazývaná fyziky Starý zákon a Obecné principy vlnové mechaniky (Die allgemeinen Prinzipien der Wellenmechanik-1933), tzv. Nový zákon. [3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Institute of the Italian Encyclopaedia: Enciclopedia on line. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physics 1945. NobelPrize.org [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h KRAUS, Ivo. Fyzika v kulturních dějinách Evropy (Atomový věk). 1. vyd. Praha: ČVUT, 2010. ISBN 978-80-01-04546-6. Kapitola Svědomí fyziky (Wolfgang Pauli), s. 182–189.
- ↑ a b c Wolfgang Pauli | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
- Enz, P., and von Meyenn, Karl, editors, Wolfgang Pauli - Writings on physics and philosophy, translated by Robert Schlapp (Springer Verlag, Berlin, 1994). ISBN 3-540-56859-X, ISBN 978-3-540-56859-9.
- KRAUS, Ivo. Fyzika v kulturních dějinách Evropy (Atomový věk). 1. vyd. Praha: ČVUT, 2010. 307 s. ISBN 978-80-01-04546-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wolfgang Pauli na Wikimedia Commons 
Osoba Wolfgang Pauli ve Wikicitátech
- Rakouští fyzici
- Švýcarští fyzici
- Židovští fyzici
- Teoretičtí fyzici
- Fyzici 20. století
- Rakouští křesťané
- Rakouští Židé
- Švýcarští Židé
- Naturalizovaní občané USA
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
- Rakouští nositelé Nobelovy ceny
- Švýcarští nositelé Nobelovy ceny
- Židovští nositelé Nobelovy ceny
- Držitelé Medaile Maxe Plancka
- Nositelé Lorentzovy medaile
- Zahraniční členové Královské společnosti
- Absolventi Mnichovské univerzity
- Pedagogové na Kodaňské univerzitě
- Narození v roce 1900
- Narození 25. dubna
- Narození ve Vídni
- Úmrtí v roce 1958
- Úmrtí 15. prosince
- Úmrtí v Curychu
- Zemřelí na karcinom slinivky břišní
- Držitelé čestných doktorátů Vídeňské univerzity